Výběr gramatické osoby při psaní závěrečné práce je rozhodnutí, které student udělá jednou — a měl by ho pak důsledně dodržovat na každé stránce. Na první pohled banální věc dokáže u hodnotící komise vyvolat silně negativní dojmy, zejména pokud se způsoby v textu mísí. Jaké máte možnosti a který způsob se kdy hodí?
Autorský singulár: nejpřirozenější volba
Autorský singulár (1. osoba jednotného čísla) je nejpřirozenějším způsobem vyjádření v závěrečných pracích s jediným autorem. Píšete tak, jak jste zvyklí v běžné řeči — zdůrazňuji, upozorňuji, předvedu, pokusím se, analyzuji, docházím k závěru. Výhodou je přehlednost a čtenářská přívětivost: čtenář vždy ví, co jsou vaše vlastní závěry a co přejímáte z literatury. Autorský singulár je preferovaný zejména na humanitních a společenskovědních oborech, kde se pracuje s interpretací, vlastním úsudkem a argumentací.
Autorský plurál: akademická konvence
Autorský plurál (1. osoba množného čísla) — zdůrazňujeme, upozorňujeme, předvedeme, pokusíme se — se používá primárně u prací s více autory. Setkáte se s ním ale i u prací s jediným autorem, zejména na technických a přírodovědných oborech, kde plurál funguje jako zavedená akademická konvence. V češtině je autorský plurál mírně formálnější než singulár a řada vedoucích prací ho z tohoto důvodu preferuje. Pokud nevíte, co zvolit, zeptejte se svého vedoucího ještě před zahájením psaní — ušetříte si pozdější přepisování.
Neosobní vyjádření: raději se mu vyhněte
Neosobní vyjádření — je zdůrazněno, bylo dokázáno, lze konstatovat, zdůrazňuje se — působí v závěrečné práci neohrabaně a odtažitě. Čtenář obtížně rozlišuje, zda jde o váš vlastní závěr nebo o přejatou informaci z literatury. Neosobní forma je vhodná pouze pro metodologické pasáže (bylo provedeno dotazníkové šetření, data byla zpracována metodou...) nebo pro popis procesů, kde je identita autora skutečně nerelevantní. V ostatních částech práce ji nedoporučujeme — čtení se stává únavným a práce ztrácí osobitost.
Zlaté pravidlo: konzistence v celém dokumentu
Bez ohledu na zvolený způsob platí jedno absolutní pravidlo: styly v rámci jednoho textu nemíchejte. Přechod z ‚analyzuji' na ‚analyzujeme' uprostřed kapitoly působí neprofesionálně a naznačuje, že práce nebyla pečlivě korigována. Rozhodnutí udělejte hned na začátku — nejlépe po konzultaci s vedoucím práce. Pokud pracujete s textem dlouho a v průběhu psaní se ve způsobech ztratíte, využijte funkci Najít a nahradit v textovém editoru k systematické kontrole. Důkladné proczení textu zajistí i naše jazyková korektura a stylistika — specialista odchytí nekonzistence, které sám přehlédnete.