Vědecké práce představují vyšší stupeň prací. Od studenta se čeká, že vědecké práce naplní (ať už částečně nebo plnohodnotně) tvůrčím přínosem. Pro většinu studentů je v praxi prvním setkáním s vědeckou prací práce diplomová. Diplomovou prací autor prokazuje znalost studovaného vědního oboru a také, že ví jak aplikovat teoretické poznatky na řešení konkrétního vybraného úkolu v rámci daného tématu. V diplomové práci student také prokazuje schopnost utvoření vlastního úsudku, který je tvořen v souvislosti s praktickou částí.
Mnozí studenti si myslí, že odlišení bakalářské a diplomové práce spočívá pouze v rozsahu. Práce by se však měly lišit nejen počtem stran, ale také strukturou a co je nejdůležitější - mírou vlastního přínosu. Vlastní přínos může být reprezentován kvalitním doporučením, ověřením hypotéz nebo celkovým pohledem na danou problematiku.
Některé školy přesně stanoví kvantitativní odlišnosti v pracích. Ty se mohou skládat z počtu stran (zpravidla se uvádí počet normovaných stran), počtu citací literárních pramenů nebo například určení minimálních počtů respondentů například v dotazníkovém šetření. Nad rámec rozsahu je však důležité určit odlišnosti kvalitativní. Vždy musí být diplomová práce zpracována na vyšší úrovni než práce bakalářská.
Základní předpoklad kvalitní práce ať už diplomové nebo bakalářské je logická stavba. Jedná se především o návaznosti kapitol, vyvážení teoretické a praktické části práce a jednotlivých kapitol, dodržování formální přesnosti a samozřejmě dodržení zásad odborného stylu.
Diplomová práce je odkazem na to, že student je "o krok dále" než v době psaní bakalářské práce. Dva roky studia navíc studentovi poskytují čas, zkušenosti a nadhled, aby dokázal své téma zasadit do kontextu, souvislostí a měl širší přehled o literatuře a aktuálních informacích. Toto by se mělo projevit jak v teoretické části, tak především v diskuzi a v hodnocení vlastního experimentu a přínosu. Diplomová práce pak zpravidla zachází hlouběji než práce bakalářská, měla by být nejen popisem daného tématu, ale také analýzou. Pokud je již v bakalářské práci experiment, tak ten je v diplomové práci postaven na kombinaci různých metod ověření.
U diplomových prací se student setkává s pojmem "vlastní přínos" nebo "praktické využití závěrů". Není jednoduché stanovit přijatelnou míru těchto výstupů nebo určit přesnou hranici, protože tato míra je přímo závislá na typu práce a tématu. U teoretických prací se zpravidla počítá s praktickým využitím závěrů (například možnost publikace práce apod.). U prací s praktickou částí pak také můžeme počítat s publikací, ale uvažuje se zde také praktická realizace (ta může spočívat například pouze v části řešení, návrhu konceptu řešení nebo jen v pohledu na projekt a jeho představení).
